Navigace:
Pracovní poměr
Sjednání pracovního poměru
Pracovní poměr je nejčastějším způsobem výkonu pracovní činnosti, se kterým je spojena řada výhod. Patří mezi ně vysoký stupeň ochrany při jeho skončení, volno v případě stanovených překážek v práci, náhrada mzdy při nejzávažnějších překážkách v práci a placená dovolená na zotavenou.
Z hlediska doby trvání je možné rozlišit pracovní poměr na dobu určitou a pracovní poměr na dobu neurčitou. Doba trvání pracovního poměru bývá nejčastěji sjednána v pracovní smlouvě. Jde o tzv. další náležitost pracovní smlouvy. Záleží pouze na vůli účastníků, zda v pracovní či jiné smlouvě délku trvání pracovního poměru sjednají.
Pracovní poměr na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou může být mezi týmiž účastníky sjednán maximálně na dobu 2 let.
Zákoník práce stanovuje ovšem i výjimky, kdy je možno prodlužovat dobu určitou déle. Jde o tyto případy:
- náhrada dočasně nepřítomného zaměstnance (např. za dobu mateřské a rodičovské dovolené),
- vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele vymezené buď v kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním předpisu,
- agenturní zaměstnávání (viz § 39 Zákoníku práce).
Doba trvání pracovního poměru bývá určena datem, ke kterému má pracovní poměr skončit. Ke skončení pracovního poměru dojde i v případě, že datum připadne na víkend či státní svátek. Pracovní poměr na dobu určitou může být rovněž vymezen počtem dnů, měsíců, let, či dobou překážek v práci na straně konkrétního zaměstnance. K tomu dochází v případech, kdy je třeba nahradit zaměstnance, u kterého nastala překážka v práci, jiným zaměstnancem. Nejčastěji se jedná o náhradu z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci nebo výkonu veřejné funkce (v pracovní smlouvě tedy budete mít uvedeno například: "pracovní poměr se sjednává na dobu určitou po dobu mateřské dovolené jméno a příjmení").
Pokud práce s vědomím zaměstnavatele pokračuje i po sjednané době, pracovní poměr přechází automaticky na dobu neurčitou.
Pracovní poměr na dobu neurčitou
Nedojde-li ke sjednání doby, po kterou bude zaměstnání trvat, je pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou. Jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli je tak, co se týká trvání pracovněprávního vztahu, dána větší jistota.
Zkušební doba
Sjednání zkušební doby umožňuje účastníkům pracovního poměru, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Musí být sjednána nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce.
Zkušební doba může být stanovena nejvýše na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Rozvázání pracovního poměru
Pracovní poměr může být dle Zákoníku práce rozvázán ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, kromě uplynutí sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou, čtyřmi dalšími způsoby:
- dohodou (pracovní poměr končí sjednaným dnem),
- výpovědí (v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele vždy jedině z důvodu stanoveného § 52 Zákoníku práce, v obou případech s výpovědní dobou nejméně dva měsíce),
- okamžitým zrušením (za podmínek stanovených v § 55 Zákoníku práce),
- zrušením ve zkušební době.
Skončení pracovního poměru je vždy nutné sjednat písemně. Na způsobu, jakým byl pracovním poměr rozvázán, závisí výše případného odstupného. Při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.
Práce konané mimo pracovní poměr
DPP = Dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce je možné uzavřít, pokud předpokládaný rozsah práce u daného zaměstnavatele, na který se dohoda uzavírá, činí max. 150 hodin v kalendářním roce. V dohodě je vhodné vymezit pracovní úkol (případně také rozsah práce, pokud přímo nevyplývá z pracovního úkolu). Zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden, výše odměny a podmínky jejího poskytování. Minimální výše odměny nesmí být nižší než minimální mzda. Dohoda může obsahovat rovněž možnost odstoupení od smlouvy v případě nedodržení podmínek.
Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné. Zaměstnanci bez podepsaného Prohlášení k dani se odměna z dohody o provedení práce do 5000 Kč měsíčně zdaňuje 15% srážkovou daní. Při překročení částky 5000 Kč nebo podpisu Prohlášení k dani je odvedena zálohová daň. Podepsaným daňovým prohlášením si může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. (Vždy za podmínky, že nemá ve stejném období podepsáno prohlášení u jiného zaměstnavatele). V rámci DPP není možné sjednat právo zaměstnance na důležité osobní překážky v práci ani nárok na dovolenou, nenáleží z ní rovněž odstupné.
DPČ = Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít za předpokladu, že je práce vykonávána v průměru do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Musí v ní být vymezen pracovní úkol, případně by měl být uveden předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu. Sjednává se též doba, na kterou se smlouva uzavírá, výše odměny a způsob jejího vyplacení.
Dohodu o pracovní činnosti je možno zrušit dohodou obou stran ke sjednanému dni, výpovědí i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi. Okamžitě může být DPČ zrušena jen z důvodů, pro které může být okamžitě zrušen pracovní poměr.
Z dohody o pracovní činnosti se odvádí zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanci, který pracuje na základě DPĆ, přísluší v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada odměny z dohody. Od 1. ledna 2014 se náhrada bude poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů.